Sáhtát geahčadit Eanamihtidanlágádusa kárttáid ja áibmogovaid neahtas.
Kártabáikkis (suomagillii) beasat oahpásmuvvat Eanamihtidanlágádusa eanadatkárttáide ja áibmogovaide. Sáhtát ohcat kárttáid olles Suomas earret eará báikenamain ja koordináhtaiguin. Kártáohcama lassin bálvalusas gávdnojit olu eará iešvuođat. Geahča kártámearkkaid čilgehusaid (suomagillii). Kártabáikkis oainnát álot varrasamos gova, boares áibmogovaid sáhtát geahččat Báikediehtolásas.
Báikediehtolásas (suomagillii) sáhtát geahčadit sierra diehtobuvttadeaddjiid fállan kárttáid ja báikedieđuid. Sáhtát geahčadit historjjálaš áibmogovaid Báikediehtolásas. Geahča historjjálaš áibmogovaid geahčadanrávvaga (suomagillii).
Karjalan kartat -bálvalusas (suomagillii) sáhtát geahčadit boares kárttáid luobahuvvon Gárjila guovllus. Bálvalusas leat suohkankárttát ja eanadatkárttát ja daid sáhttá ohcat nammadatohcamiin.
Náhpeerohuskártá (suomagillii) čájeha náhpeerohusa (suom. eranto) árvvu iešguđetge Suoma guovlluin. Náhpeerohusa árvu (ceahkkin) muitala, man olu magnehtalaš davvi nappo kompássa čájehan guovlu spiehkasta kárttás čájehuvvon eatnandieđalaš davis.
Boares kárttát -fierbmebálvalusas (suomagillii) sáhtát geahččat boares vuođđokárttáid jagiin 1949–1997.
Eanamihtidanlágádusa arkiivvain leat doaimmahuskárttát stuorrajuogus otná beaivve rádjái. Doaimmahuskárttás oidnojit dábálaččat rádjámihtut ja rádjágeđggiid nummirat. Doaimmahuskárttát eai lea friddja oaidnimis dahje luđemis. Sáhtát diŋgot doaimmahuskárttáid min áššehasbálvalusas. Lassedieđut doaimmahuskárttá diŋgoma birra.
Luđe kárttáid neahtas
Vuođđo- ja eanadatkártárasterat ja áibmogovat leat luđemis digitálalaš hámis Kártabáikki Luđe báikediehtomateriálaid -oasis (suomagillii). Kártárasteriid sáhttá geahčadit dábálaš govvageahččanprográmmaiguin ja áibmogovaid ovdamearkka dihte GIMP-govvagieđahallanprográmmain.
Statistihka vuođđokárttás (suomagillii) čájehuvvojit oppastahtton hálddahusráját ja guovlojuogut (gielddat, eanangottit ja guovlohálddahusvirgedoaimmahagat) sihke guovlojuoguid namat.
Boares prentejuvvon kárttát -fierbmebálvalusas (suomagillii) sáhtát luđet boares prentejuvvon kárttáid.
- 1:20 000 -skálat Vuođđo- ja topográfakárttát leat prentejuvvon jagiid 1949–1998
- 1:50 000 -skálat topográfalaš kárttát, vuođđokárttá unnideamit ja Eanadatkárttát leat jagiin 1964–2006.
Gárjila kárttát leat luđemis čujuhusas http://vanhatpainetutkartat.maanmittauslaitos.fi/karjalankartat/. Liŋkkas rahpasa ohcoráhkadus, mas beasat luđet kárttáid. Lassedieđut rávvagis (suomagillii).
Min kártabuktagat leat deaddiluvvon kárttat ja sierralágan kártaprintosat. Sáhtát oastit kárttat njuolga Kártabáiki-fierbmebálvalusas (suomagillii) aiddo dalle go dat dutnje heive.
Kártta sáhttá oastit maiddái áššehasbálvalusamet bokte, dalle haddái lasihuvvo gieđahallanmáksu.
Kártaprinttus
Kártaprintosa oaččot dan guovllus ja dan sturrosažžan go hálidat. Printosa fidnet dalán pdf-hámis dahje sáhtát diŋgot kártaprintosa njuolga ruoktosat.
Sáhtát válljet makkár sisdoallu kárttain oidno:
- rádjemearkkat
- giddodatrájit
- giddodatdovddaldagat
Kártaprintosa materiálat leat
- bábir
- dálkejeahkki plastihkka
- dálkejeahkki gákkis
Deaddiluvvon kárta
Deaddiluvvon kárta vuvdojuvvo kártabláđđi ain hávil. Kártabláđđejuogu ja kárttaid mat leat fidnemis sáhtát geahčadit Karttapaikkas. Deaddiluvvon kártta diŋgodettiin don válljet juogo vuođđokártta dahje meahccekártta.
Vuođđokárttas oidnojit:
- giddodatjuohku
- geainnut
- viesut
- čázit
- bealddut
- eanagovadagat ja allodaterohusat
- suodjalan- ja ráfáidahttinguovllut.
Meahccekárttas eai oidno giddodagaid rájit eaige dovddaldagat. Muđui das lea seamma sisdoallu go vuođđokárttas.
Sajádatdevnnega duogáškárta
Jus ozat huksenlobi de don dárbbašat sajádatdevnnega duogáškártta. Diŋgo rasterhápmásaš sajádatdevnnega duogáškártta Karttapaikkas.
Sajádatdevnnega duogáškártta sáhttit doaimmahit maiddái vektorhámis. Jus hálidat diŋgot vektorhápmásaš sajádatdevnnega duogáškártta de váldde oktavuođa áššehasbálvalussii.